V září jsme v naší učebně přírodopisu přivítali nové přírůstky – housenky martináče pajasanového, krásného nočního motýla. Tento druh martináče je známý svým nenáročným chovem vhodným i pro úplné začátečníky.
Housenky jsme ubytovali v prostorném plastovém faunáriu a denně je krmili čerstvými listy ptačího zobu. Samozřejmostí bylo i čištění faunária, protože housenky toho spořádají opravdu hodně, a tak produkují velké množství suchých výkalů. Přibližně po měsíci dosáhly housenky své finální velikosti okolo 7 cm a začaly se kuklit. Pečlivě okolo sebe spřádaly světlý kokon z tenkých hedvábných vláken. Kokony jsme ponechali na dně faunária a měsíc čekali na proměnu v motýly. A tento týden jsme se konečně dočkali! Každý motýl si po vykuklení vylezl na větvičku a sušil a napínal křídla. Samičky martináče (na rozdíl od samečků) nelétají a ochotně si vylezou na přiložený prst. Jen pozor! Na křídla nesahat!
A tak máme na podzim ve třídě fajn zábavu – motýli nám o hodině sedí na penále, na tužce, na mikině, na ruce a my se můžeme kochat jejich krásou. A pokud budeme úspěšní, pokusíme se z nakladených vajíček odchovat další generaci. Tak nám držte palce!
M. Zajíčková a třída 8.A
