S dětmi z pátého oddělení jsme si užili dvě přespávačky zaměřené na wellbeing a psychohygienu. Zní to strašně odborně, ale ve výsledku to znamenalo hlavně hodně zážitků, smíchu, pohybu a pokusů ukázat dětem, že péče o sebe není jen čištění zubů, mytí nohou a sem tam nějaký ten lak na nehty, ale také péče o dušičku.
První přespávačka byla více relaxační, zaměřená na fyzický i duševní odpočinek. Vyrobili jsme si vlastní domácí pleťové masky, které jsme si užili jak v roli kosmetiček, tak v roli zákaznic. Bavili jsme se při tom o péči o tělo i o tom, co člověku dělá dobře na duši. Dotkli jsme se toho, že odpočinek a psychohygiena nejsou slabost, ale něco, co potřebuje každý. K vypuštění páry nám nechyběla ani dobrá hudba, tanec, film a zmrzka. Na závěr večera jsme si užili půlnoční rituál, při kterém nám paní vychovatelka Andrejka Brucknerová zahrála úžasnou meditační melodii na bubínek štěstí. Nechybělo ani malé překvapení v podobě kosmetického balíčku, který si pak každý mohl odnést domů na památku.
Druhá přespávačka byla na rozdíl od první hodně akční. Sportovalo se, běhalo se, týmově se večeřela pizza a vrcholem byla schovávaná po tmě na školním hřišti, která měla úplně skvělou atmosféru. Součástí programu byl i blok zaměřený na práci se stresem a emocemi. Zkusili jsme si zcela řízeně, jaké to je dostat tělo i hlavu „do varu“ – pomocí představ jsme si navodili pocit vzteku a zuřivosti, uvědomovali jsme si, ve kterých částech těla tyto emoce cítíme nejvíce a k čemu nás motivují, načež jsme je pak společně opět zkrotili pomocí techniky krabicového dýchání. Cílem bylo, abychom si na vlastním prožitku vyzkoušeli, jak stres a napětí fungují a že existují techniky, díky kterým se člověk dokáže zase vrátit do klidu. Ani na této přespávačce nechyběl drobný praktický dáreček na později, tentokrát návod na krabicové dýchání a sportovní potřeby. :)
Každá z přespávaček byla úplně jiná, ale obě splnily svůj účel – uvědomit si, že kromě fyzického prožívání máme také prožívání duševní, že není špatně cítit různé emoce, že je v pořádku o nich hovořit a že je můžeme také kultivovat.
Pro mě osobně byly nejvíce dojemné chvíle vzájemné péče při první přespávačce a prohlášení kluků po druhé přespávačce, že krabicové dýchání na „nervy“ využili během následujícího víkendu hned několikrát… :D Něco to nejspíše zanechalo… :)
Všem moc děkuji za super atmosféru - rodičům za již tradiční nadstandardní spolupráci, dětem za to, že jsou, jaké jsou a kolegyním za pomoc.
Hanka Kollrosová